Adéla Svitáková
V Neratovické nemocnici jsem podstoupila gynekologickou operaci hned po vánocích, 5.1.2004. Děkuji MUDr Havlovi ,Prim.Bilinovi a MUDr Chlebečkovi za mistrnnou profesionální práci (pokud to mohu posoudit, samozřejmě). Děkuji velmi upřímně laskavým sestřičkám, které pomohly zvládnout chvíle kolem operace, kdy je člověk nejubožejší. Na opakovanou žádost MUDr Chlebečka připojuji několik kritických poznámek, které se ovšem týkají nemocnice, nikoli personálu. Nemocnice zřejmě prošla v nedávné době rekonstrukcí, ovšem stanete-li se pacienty, přepadne vás pochybnost, zda si architekt a investoři vůbec uvědomili, že budova má sloužit nemocným, tedy těm, kteří lecjakých úkonů nejsou mocni. Otevřít okno v pokoji a vyvětrat je náročný gymnastický úkon i pro sestřičku, pacientka po operaci prostě nemá šanci. Vzduch v pokoji je tak suchý, že pacienta záhy rozbolí v krku - konstatování lékaře, že je to zde běžné, mě zcela "neběžně" fascinuje. Topení je naprosto neprakticky obloženo jakýmsi bedněním, takže na něj nelze položit ani mokrý ručník, natož odpařovač. Televize v pokoji, kde si pacientky připlácejí, je umístěna prostě "někde". Dívá-li se pacientka, již po nedlouhé chvíli pociťuje nutně bolest páteře. Řešení je samozřejmě naprosto jednoduché - umístit přístroj na nosníky zabudované do zdi proti posteli. Mohla bych ještě vyjmenovávat další problematické body (jídlo, jeho načasování, hliníkové příbory...), ale nechci vykreslit Neratovickou nemocnici zas až tak ošklivě, neboť to podstatné - lékařská a odborná péče, tedy lidé jsou tu vynikající a i jim jistě řada ze zmíněných problémů komplikuje život. Jim ještě jednou dík Adéla Svitáková
