1. Komplexní vyšetření moči, výtěr z pochvy a aktivní vyhledávání infekce GBS (streptokoky), komplexní vyšetření krve a krevní skupiny.
Testy primární péče:Určit přesnou diagnózu pouze na základě klinických příznaků je často obtížné. V četných situacích v oblasti primární péče je lékař nucen přijímat klinická rozhodnutí bez podpory laboratoře, a to proto, že trvá příliš dlouho než jsou výsledky laboratorních testů k dispozici. Avšak v oblasti primární péče je nesmírně důležité aby výsledky vyšetření byly k dispozici během návštěvy pacienta v ordinaci, aby bylo možné určit okamžitě diagnózu a rozhodnout o léčbě.
V souvislosti s dnešními technologiemi jsou k dispozici diagnostické testy, které mohou být jednoduše prováděny lékařem nebo sestrou přímo u pacienta. Jejich výsledky jsou tak dostupné během několika minut v průběhu návštěvy. Tyto testy zlepšují přesnost diagnózy a umožňují včasná léčebná rozhodnutí. Má - li lékař okamžitě k dispozici výsledky testů, je pro něj jednodušší objasnit léčebný plán pacientovi, což přispívá k úspěšnému zvládnutí léčby a lepšímu klinickému výsledku.
Testy pro primární péči vyvinuté společností Orion Diagnostica podporují rozvoj praxe založené na faktech, zvyšují spokojenost lékaře i pacienta, zlepšují kvalitu péče a snižují celkové náklady.
QuikRead CRP:
Popis
Na přístroji QuikRead 101 lze stanovit CRP - jednoduhý test pro kvantitativní stanovení C-reaktivního proteinu v plné krvi, séru nebo plazmě.
Měření CRP je užitečné při klinickém vyšetření pacienta s příznaky infekce.
V krvi zdravých osob se CRP obvykle vyskytuje ve velmi nízké koncentraci. Produkce CRP se rychle zvýší jako odezva na infekci, zánět nebo poranění tkání. Koncentrace CRP je výrazně zvýšena při invazivní infekci bakteriálního původu, zatímco virové infekce obvykle produkci CRP nezvýší, nebo zvýší jen v malém rozsahu.
QuikRead CRP test přispívá k určení diagnózy a pomůže při terapeutickém rozhodování. Provádí se v klinických laboratořích nebo v místě péče o pacienta a výsledek je k dispozici během několika minut v průběhu návštěvy pacienta.
Ve spojení s pečlivým klinickým vyšetřením může QuikRead CRP pomoci léhaři odlišit bakteriální infekci od virové a směrovat tak léčbu s použitím antibiotik pouze těm pacientům, kteří antibiotika opravdu potřebují.
QuikRead CRP je také vhodný pro sledování účinnosti antibiotické léčby.
Výhody:
· souprava připravená k okamžitému použití, obsahující vše potřebné pro vyšetřování
· stačí pouze malý vzorek kapilární krve
· kvantitativní výsledek za méně než 3 minuty
· přesnost srovnatelná s biochemickými analyzátory
· samostatně dostupný kontrolní materiál QuikRead CRP pro kontrolu kvality vyšetření
Infekce močových cest:
Infekce močových cest (IMC) jsou jedním z nejrozšířenějších druhů bakteriálních infekcí u lidí. Neléčené infekce močových cest mohou vést k
těžkému poškození ledvin. Přesná diagnóza infekce močových cest vyžaduje kultivaci správně odebraného a transportovaného vzorku moči. Nesprávný transport vzorku moči může vést k pomnožení bakterií a tím k nesprávným výsledkům a chybné léčbě.
Testy Uricult společnosti Orion Diagnostica jsou velmi jednoduché kultivační testy typu dipslide, určené pro detekci infekcí močových cest. Testy mohou být provedeny okamžitě po odběru vzorku moči. Naočkovaný Uricult může být také přepravován bez speciálních opatření do laboratoře k inkubaci a interpretaci.
Sensicult je dipslide pro testování citlivosti bakterií, které způsobují infekce močových cest, na antibiotika.
Cultura M je příruční inkubátor na testy typu dipslide.
Uricult Trio:
Uricult Trio je kultivační metoda dipslide pro diagnostikování infekcí močových cest (IMC) pomocí detekce mikroorganismů v moči. Byla speciálně vyvinuta pro detekci Escherichia Coli.
Jedna strana destičky Uricult Trio je pokryta zeleným substrátem CLED, který podporuje růst téměř všech bakterií způsobujících infekce močových cest. Substrát CLED je tedy ideální pro určování koncentrace bakterií schopných tvořit kolonie (CFU/ml) ve vzorku moči.
Druhá strana destičky Uricultu Trio je pokryta dvěma substráty. Červený substrát MacConkey je selektivní pouze pro gram-negativní bakterie. Bezbarvý substrát je určen pro detekci bakterií E. coli, které vykazují beta-glukuronidázovu aktivitu a na substrátu vytváří tmavé kolonie.
Výhody:
· testování na místě, bez nutnosti transportu vzorku moči
· jednoduché provedení: namočit - inkubovat - inerpretovat výsledek
· Uricult zachovává původní mikrobiální koncentraci vzorku. Výsledkem správné kultivace je přesná diagnóza.
·naočkované destičky mohou být odeslány do laboratoře pro inkubaci a interpretaci bez jakýchkoli zvláštních opatření
· skladovat lze několik měsíců při pokojové teplotě
Group B:
Streptococcus agalactiae nebo-li Streptokokus skupiny B patří mezi nejčastější příčiny život ohrožující infekce u novorozenců. Diagnostika standardními metodami jako je kultivace, vyžaduje 24 až 48 hodin zpracování. Tato časová prodleva může oddálit efektivní léčbu. Rychlá diagnostika využívající imunochemické metody přímého stanovení antigenu streptokoka skupiny B, spolehlivě a bez velkých nákladů představuje/ zajišťuje kvalitní screening. Umožňuje tak okamžité nasazení účinné léčby.
Testy provádíme v období gravidity 20. - 24.týden a v období 36. – 40. týden
pH balance:
BioNexia? pH testy poskytují pohodlný způsob testování vaginálního pH. Soupravy se vyznačují opakovanou přesností a analytickou citlivostí. Za fyziologických podmínek se pH prostředí ve vagíně pohybuje od 3,8 do 4,5. Kyselé pH je optimální prostředí, zajišťující ( chemickou) ochranu vagíny.. Tento systém efektivně chrání a pomáhá zabránit kolonizaci patogenními bakteriemi a výskytu vaginálních infekcí. Důsledná kontrola pH vaginálního prostředí je nutná především v průběhu těhotenství. Neméně důležitá je i pro intimní péči v sexuální medicíně.
Rh inkompatibilita matky a dítěte:
Znalost vlastní krevní skupiny a Rh-faktoru je důležitá nejen při vážných operacích a transfúzích, ale i v těhotenství. Termíny jako RHEGA či inkompatibilita proto oprávněně zajímají každou ženu, která nosí pod srdcem dítě. O co vlastně jde?
Reklama
Chceme-li pochopit, co znamená inkompatibilita a izoimunizace pro těhotnou ženu, musíme v první řadě něco vědět o krevních skupinách. Mimochodem, víte, jakou krevní skupinu máte právě vy?
Krevní skupiny
Krevní skupiny určujeme podle přítomnosti antigenů systému AB0, které se nacházejí v červených krvinkách. Jde vlastně o určitý druh bílkovin, které se objevují na povrchu červených krvinek a tvoří jejich "značku". Tyto bílkoviny v systému AB0 jsou dvě. Jedna je označená písmenem A a druhá písmenem B. Jestliže je přítomna bílkovina typu A, má člověk krevní skupinu A, pokud je přítomna bílkovina B, tak má skupinu B, pokud jsou obě, tak má krevní skupinu AB, nemá-li žádnou, tak má skupinu 0. Je zajímavé, že v krvi se vždy nacházejí protilátky proti nepřítomné krevní skupině, tedy skupina A má protilátky proti skupině B, B má protilátky proti bílkovině A a 0 má protilátky proti oběma skupinám. AB nemá protilátky žádné. Tyto protilátky jsou schopné napadat a ničit červené krvinky, které obsahují opačný antigen.
Při transfúzích je v zásadě možné podat člověku jen krev dárce té samé skupiny, ale výjimečně se dá každému pacientovi podat jisté množství krve krevní skupiny, která se označuje i jako skupina "univerzálního dárce". Jde o skupinu "0" Rh negativní. Tedy platí, že lidé s krevní skupinou AB jsou univerzálními příjemci všech krevních skupin, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky. Lidé s krevní skupinou 0 jsou univerzálními dárci pro všechny krevní skupiny, protože jejich krvinky neobsahují žádné antigeny. Pro zajímavost - ve světě je různé zastoupení krevních skupin. Nejvíce A skupiny mají Eskymáci a Laponci, nejvíce B skupiny mají Korejci a nejvíce 0 mají Španělé a indiáni.
Dědičnost krevních skupin
Při oplodnění získává každý jedinec polovinu genetické výbavy od matky a druhou polovinu od otce. Proto je každá krevní skupina tvořena dvěma geny. To, jakou krevní skupinu bude potomek mít, však nakonec záleží na tom, který gen (matčin nebo otcův) je dominantnější. Platí, že silnější je pro krevní skupinu A a pro krevní skupinu B. Slabší je gen pro krevní skupinu 0. Tedy pokud člověk zdědí od jednoho rodiče skupinu A a od druhého 0, bude výsledná krevní skupina A. Pokud zdědí A a B, bude výsledná skupina AB, a pokud zdědí od obou 0, bude skupina 0.
Určení krevní skupiny bylo někdy jedinou metodou k vyloučení otcovství dítěte. Zakládá se na pravidlech dědičnosti krevních skupin. Například dítě matky se skupinou A a otce se skupinou A nemůže mít krevní skupinu B. I zde však platí, že výjimky potvrzují pravidlo.
Na základě známých asi 20 případů ze světa se zjistilo, že v ojedinělých raritních případech může dojít ke genetické chybě, kdy se geny rodičů nelogicky zkříží, a vznikne tak neodpovídající krevní skupina potomka. Dnes je jasné, že jde o velice nepřesnou metodu určování otcovství. Otcovství se pomocí ní nedá potvrdit, ale jenom vyloučit, a to jenom v cca v třetině případů. V současné době se používají mnohem přesnější genetické metody.
Odlišnosti jsou i při dvou- a vícerčatech. Jednovaječná dvojčata mají vždy shodnou krevní skupinu, protože pocházejí z jednoho oplodněného vajíčka, které se po oplodnění rozdělilo. Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé krevní skupiny. U vícerčat to platí stejně, avšak pokud se například mezi čtyřčaty nacházejí jednovaječná dvojčata, tato mají shodnou krevní skupinu, přičemž jejich další dva sourozenci mohou mít krevní skupinu různou, ale i stejnou.
Jak vznikají krevní skupiny
Systém AB0 může prozradit eventuální příslušnost k matce, resp. otci. Tyto informace však mají omezenou vypovídací hodnotu, když více než 80 % obyvatelstva má krevní skupinu 0 nebo A a existují jen čtyři krevní skupiny. Aby bylo možné přesně určit příslušnost k rodičům, je potřebná analýza DNA.
Následující tabulka ukazuje možnou krevní skupinu dítěte podle toho, jakou krevní skupinu mají jeho rodiče:
| A | B | 0 | AB | |
AB | A, B, AB | A, B, AB | A, B | A, B, AB |
0 | A, 0 | B, 0 | 0 | A, B |
B | A, B, AB, 0 | B, 0 | B, 0 | A, B, AB |
A | A, 0 | A, B, AB, 0 | A, 0 | A, B, AB |
Legenda
červenou barvou je označena krevní skupina matky
modrou barvou je označena krevní skupina otce
černou barvou je označena možná krevní skupina dítěte
Rh-faktor
Rh-faktor byl objeven v roce 1940 Karlem Landsteinerem, který dělal testy na opicích rodu Macac - Rhesus. Rh-faktorem rozlišujeme, zda je krev Rh pozitivní, tj. zda červené krvinky mají tzv. antigen Rh-faktoru, nebo je krev Rh negativní (Rh-faktor chybí, není přítomný). Lidí s Rh pozitivním faktorem v naší populaci převažují, je jich asi 85 %. Zbylých 15 % je Rh negativních.
Tento fakt je velice důležitý při transfúzích. Platí, že pacient Rh negativní (Rh-) nesmí dostat krev Rh pozitivní (Rh+), protože by si pacientova krev vytvořila protilátky, které by způsobily rozpad krvinek v krvi dárce, což by mohlo vést k vážnému poškození zdraví pacienta, dokonce i k jeho smrti. Opačně to však neplatí, pacient Rh+ může dostat krev Rh+ i Rh-.
Za normálních okolností Rh negativní jedinec nemá vytvořené protilátky proti Rh-faktoru, tak jako to je při AB0 systému. Ty se začnou tvořit až v případě, kdy se jeho krev dostane do kontaktu s Rh pozitivní krví. Na rozdíl od AB0 systému však tyto nové protilátky jsou menší a pronikají placentou a mohou způsobit onemocnění plodu. U AB0 systému jsou protilátky tzv. třídy IgM, které jsou velké a přes placentu neprocházejí, takže matka se skupinou A klidně může donosit dítě se skupinou B a naopak.
Rh negativní matka a Rh pozitivní dítě
Krevní skupina a Rh-faktor se vyšetřuje během prvního prenatálního vyšetření i u všech těhotných žen. Přítomnost možných protilátek se během těhotenství vyšetřuje třikrát. Problém nastává, když je žena Rh negativní a muž Rh pozitivní. Hrozí tak nebezpečí, že dítě bude také Rh pozitivní. Co z toho vyplývá? Pokud Rh negativní matka čeká Rh pozitivní dítě, je riziko, že organizmus matky vytváří protilátky vůči krvi vlastního dítěte, tzn. organizmus matky "se nebude snášet" s organizmem dítěte. Příčinou vzniku protilátek (izoimunizace) matky proti krvinkám plodu je průnik malého množství krvinek plodu přes placentu k matce. Toto se děje i během těhotenství, avšak množství je tak malé, že zpravidla nevede k izoimunizaci matky. Za porodu nebo za potratu je toto množství již mnohem větší a matka může být izoimunizována.
Kdysi byl tento problém častou příčinou potratů a úmrtí novorozenců. Dnes už umíme k této komplikaci přistupovat úspěšně. Problém Rh inkompatibility (tj. nesnášenlivosti v Rh systému) nehrozí při prvním těhotenství, protože pokud se během těhotenství neudálo nic závažného, krvinky z krve matky a z krve dítěte se nepromíchají. Při porodu však mohou krvinky Rh+ dítěte proniknout do krve Rh- matky. Pokud by tvorba protiáltek anti-D dramaticky stoupla už během těhotenství, musel by být porod vyvolán dříve.
Po porodu se vyšetří Rh faktor narozeného dítěte. Je-li Rh+, matka dostane do 72 hodin po porodu injekci Rhega. Pokud je dítě Rh-, Rhega se nepodává. Jednoduše můžeme říci, že tato podaná protilátka zničí v krvi matky Rh+ krvinky plodu dříve, než si tělo matky začne vůči nim tvořit protilátky. Ty by mohly během dalších těhotenství vážně poškodit plody. Platí, že s každým dalším těhotenstvím stoupá tvorba protilátek anti-D, a tím i riziko poškození plodu, ale jenom v případě, že matce nebyly po porodu Rhega podána.
A ještě něco - injekce Rhega se aplikuje nejen u Rh- žen po porodu, ale i u těch, které překonaly nebo podstoupily potrat. Doporučuje se však i ženám po amniocentéze nebo po mimoděložním těhotenství.
Zajímavosti o krvi
V krevním oběhu člověka koluje 4 až 5 litrů krve.
Celkem má člověk asi 25 až 30 biliónů červených krvinek. Celková plocha povrchu červených krvinek představuje asi 3 000 m2, tj. přibližně polovinu fotbalového hřiště. Červené krvinky jednoho člověka seřazené do řady by obtočily Zemi 4 189krát okolo rovníku.
Jedna bílá krvinka připadá asi na 600-800 červených krvinek.
Žíly obsahují v každém okamžiku asi 75 % krve celého organizmu. Asi 20 % krve se nachází v tepnách a jen 5 % ve vlásečnicích.
červené krvinky proudí v plících tak blízko vzduchu, že kyslíková výměna trvá jen jednu čtvrtinu sekundy.
Červené krvinky umírají asi po 75 000 obězích vykonaných mezi plícemi a tkáněmi, což jim trvá asi tři měsíce (120 dní).
Každou sekundu se vytvoří 3 000 000 nových červených krvinek a zhruba ten samý počet ukončí svou pouť.
Ledviny profiltrují každý den všechnu krev těla 60krát.
Krevní buňky soustavně odumírají a nahrazují je jiné. Červené krvinky žijí 90-125 dní, bílé žijí od několika hodin do několika měsíců (záleží na druhu). V krvi dospělého člověka odumírá každou hodinu asi 1 miliarda červených krvinek a 5 miliard bílých krvinek. Takto se za 24 hodin zregeneruje 25 g krve.
Za minutu projde mozkem 740-750 ml krve.
Srdce vypudí jedním stahem v klidu asi 60-80 mililitrů krve, srdeční výkon je tedy 5-10 litrů za minutu, takže až 12 000 litrů denně. Po namáhavém cvičení může být výkon srdce až 45 litrů za minutu.
Kostní dřeň dospělého člověka váží průměrně asi 2 600 g. Za 70 roků života vytvoří 650 kg červených a 1 000 kg bílých krvinek.
Průtok děložní tepnou v termínu porodu je půl litru krve za minutu.
6.3.2007 PaeDr. Dagmar Baluchová, odborná spolupráce MUDr.Jozef Záhumenský
www.gynekologie-porodnictvi.cz